
Na čem stavím
Nejlépe mě nevystihuje seznam funkcí, ale konkrétní zkušenosti z praxe a situace, ve kterých bylo potřeba něco skutečně změnit, vybudovat nebo zpřehlednit.
Nabízím vám proto tři konkrétní příklady z mé praxe, které ukazují, jak přemýšlím o fungování týmů a organizací, jak hledám příčinu problému a jak převádím změnu do každodenního provozu.
Vyberte zkušenost, která vás zajímá.
1. Stabilizace týmu v období změny
Převzala jsem pracovní tým v období personálních a provozních změn. Krátce poté do fungování služby výrazně zasáhla také pandemie Covid-19. Nestačilo reagovat na jednotlivé problémy — bylo potřeba znovu nastavit způsob každodenní práce.
Co bylo potřeba řešit
- nejasné rozdělení odpovědností,
- předávání informací,
- opakující se provozní situace,
- plánování práce v mimořádných podmínkách.
Co jsem konkrétně nastavila
- jasnější organizaci každodenní práce,
- pravidelnější způsob předávání informací,
- konkrétnější pracovní postupy pro opakující se situace,
- větší přehled o tom, kdo za co odpovídá a co je potřeba dokončit,
- v období Covid-19 nový způsob plánování směn,
- průběžné vyhodnocování toho, co funguje a co je potřeba upravit.
Výsledek
Postupně se zvýšila přehlednost fungování oddělení, zpřesnila komunikace a spolupráce týmu. Část nastavených mechanismů zůstala zachována i po mém odchodu.
Co si z této zkušenosti odnáším do dnešní práce
Nestačí problém pojmenovat. Změna se musí převést do běžného provozu, ověřit a podle zkušenosti dál upravit.
2. Vybudování nového funkčního pracoviště a týmu
Podílela jsem se na spuštění nového projektu, rozšíření služeb a otevření nového pracoviště. Součástí nebylo jen personální obsazení, ale také vytvoření fungujícího týmu a nastavení každodenního provozu.
Co bylo potřeba řešit
- sestavení nového týmu,
- adaptaci a zaškolení pracovníků,
- rozdělení rolí a odpovědností,
- předávání informací a běžné provozní postupy.
Co jsem konkrétně nastavila
- nábor nových pracovníků,
- jejich adaptaci a zaškolení,
- jasnější role a vzájemnou spolupráci,
- způsob předávání informací,
- provozní postupy pro každodenní situace,
- průběžné vyhodnocování fungování pracovníků i týmu,
- úpravy systému podle toho, co se v praxi ukazovalo jako funkční nebo problematické.
Výsledek
Nevzniklo pouze nové pracoviště, ale tým s jasnější strukturou, rozdělením odpovědností a společným způsobem práce.
Co si z této zkušenosti odnáším do dnešní práce
Dobré fungování týmu nevzniká samo. Potřebuje srozumitelné role, pravidla spolupráce, komunikaci a prostor ověřovat, zda nastavené postupy skutečně fungují.
3. Vyjasnění rolí, hranic a odpovědností
Při metodické práci ve větší organizaci s více pracovišti jsem řešila situace, kdy se stejné role vykonávaly rozdílně, jejich odpovědnosti se překrývaly a pracovníci někdy přebírali činnosti, které už přesahovaly jejich profesní roli.
Co bylo potřeba řešit
- rozdílné chápání stejné role,
- překrývání odpovědností,
- nejasné profesní hranice,
- rozdílné postupy spolupráce mezi pracovišti a profesemi.
Co jsem konkrétně udělala
- zmapovala skutečnou praxi napříč pracovišti,
- sesbírala konkrétní činnosti, které pracovníci reálně vykonávali,
- pojmenovala místa, kde se role a odpovědnosti překrývaly,
- oddělila činnosti, které do role patří, od těch, které mají řešit jiné profese,
- navrhla jasnější rozdělení odpovědností,
- vytvořila srozumitelnější tok informací a rozhodování,
- připravila pravidla spolupráce, praktické postupy a navazující metodické a vzdělávací materiály,
- nastavila rámec odborné a rozvojové podpory.
Výsledek
Vznikl srozumitelnější model práce, který pomohl sjednotit očekávání, vyjasnit profesní hranice a zpřehlednit, kdo za co odpovídá a kam mají informace směřovat.
Co si z této zkušenosti odnáším do dnešní práce
Opakující se komunikační nebo provozní problémy nemusí znamenat, že lidé nechtějí spolupracovat. Někdy jim chybí jasné role, hranice, odpovědnosti nebo systém podpory.



