Na čem stavím

Nejlépe mě nevystihuje seznam funkcí, ale konkrétní zkušenosti z praxe a situace, ve kterých bylo potřeba něco skutečně změnit, vybudovat nebo zpřehlednit.

Nabízím vám proto tři konkrétní příklady z mé praxe, které ukazují, jak přemýšlím o fungování týmů a organizací, jak hledám příčinu problému a jak převádím změnu do každodenního provozu.

Převzala jsem pracovní tým v období personálních a provozních změn. Krátce poté do fungování služby výrazně zasáhla také pandemie Covid-19. Nestačilo reagovat na jednotlivé problémy — bylo potřeba znovu nastavit způsob každodenní práce.

  • nejasné rozdělení odpovědností,
  • předávání informací,
  • opakující se provozní situace,
  • plánování práce v mimořádných podmínkách.
  • jasnější organizaci každodenní práce,
  • pravidelnější způsob předávání informací,
  • konkrétnější pracovní postupy pro opakující se situace,
  • větší přehled o tom, kdo za co odpovídá a co je potřeba dokončit,
  • v období Covid-19 nový způsob plánování směn,
  • průběžné vyhodnocování toho, co funguje a co je potřeba upravit.

Postupně se zvýšila přehlednost fungování oddělení, zpřesnila komunikace a spolupráce týmu. Část nastavených mechanismů zůstala zachována i po mém odchodu.

Nestačí problém pojmenovat. Změna se musí převést do běžného provozu, ověřit a podle zkušenosti dál upravit.


Podílela jsem se na spuštění nového projektu, rozšíření služeb a otevření nového pracoviště. Součástí nebylo jen personální obsazení, ale také vytvoření fungujícího týmu a nastavení každodenního provozu.

  • sestavení nového týmu,
  • adaptaci a zaškolení pracovníků,
  • rozdělení rolí a odpovědností,
  • předávání informací a běžné provozní postupy.
  • nábor nových pracovníků,
  • jejich adaptaci a zaškolení,
  • jasnější role a vzájemnou spolupráci,
  • způsob předávání informací,
  • provozní postupy pro každodenní situace,
  • průběžné vyhodnocování fungování pracovníků i týmu,
  • úpravy systému podle toho, co se v praxi ukazovalo jako funkční nebo problematické.

Nevzniklo pouze nové pracoviště, ale tým s jasnější strukturou, rozdělením odpovědností a společným způsobem práce.

Dobré fungování týmu nevzniká samo. Potřebuje srozumitelné role, pravidla spolupráce, komunikaci a prostor ověřovat, zda nastavené postupy skutečně fungují.


Při metodické práci ve větší organizaci s více pracovišti jsem řešila situace, kdy se stejné role vykonávaly rozdílně, jejich odpovědnosti se překrývaly a pracovníci někdy přebírali činnosti, které už přesahovaly jejich profesní roli.

  • rozdílné chápání stejné role,
  • překrývání odpovědností,
  • nejasné profesní hranice,
  • rozdílné postupy spolupráce mezi pracovišti a profesemi.
  • zmapovala skutečnou praxi napříč pracovišti,
  • sesbírala konkrétní činnosti, které pracovníci reálně vykonávali,
  • pojmenovala místa, kde se role a odpovědnosti překrývaly,
  • oddělila činnosti, které do role patří, od těch, které mají řešit jiné profese,
  • navrhla jasnější rozdělení odpovědností,
  • vytvořila srozumitelnější tok informací a rozhodování,
  • připravila pravidla spolupráce, praktické postupy a navazující metodické a vzdělávací materiály,
  • nastavila rámec odborné a rozvojové podpory.

Vznikl srozumitelnější model práce, který pomohl sjednotit očekávání, vyjasnit profesní hranice a zpřehlednit, kdo za co odpovídá a kam mají informace směřovat.

Opakující se komunikační nebo provozní problémy nemusí znamenat, že lidé nechtějí spolupracovat. Někdy jim chybí jasné role, hranice, odpovědnosti nebo systém podpory.