Pomáháme víc, než je zdravé

Profesní hranice v pomáhajících profesích nejsou vždy snadno rozpoznatelné. Pracovník chce být druhému nablízku, ale právě proto někdy není jednoduché poznat, kde ještě podporuje a kde už začíná přebírat odpovědnost za život klienta.

Pracovník začne rozhodovat za klienta, vyřizovat věci místo něj, ustupovat z vlastních hranic nebo dělat víc, než odpovídá jeho roli. Často s dobrým úmyslem. Dlouhodobě tím ale může oslabovat samostatnost klienta a zároveň zvyšovat vlastní zátěž.

Program pomáhá tam, kde je potřeba znovu vyjasnit, co znamená profesionálně pomáhat – být oporou, ale nepřebírat odpovědnost, která patří druhému člověku.

Program spojuje dva navazující akreditované vzdělávací bloky. První se zaměřuje na rozpoznání a nastavování hranic. Druhý na to, jak je komunikovat srozumitelně, respektujícím způsobem a bez zbytečného narušení vztahu s klientem.

1. blok – Osobní hranice a jak je nastavit
Účastníci pracují se situacemi, ve kterých je pro ně obtížné říci ne, vymezit vlastní roli nebo nepřevzít odpovědnost druhého. Učí se rozpoznávat, co ještě patří k profesionální podpoře. Zároveň hledají hranici, za kterou už začínají dělat za klienta to, co může zvládnout sám nebo s přiměřenou podporou.

V období mezi oběma setkáními účastníci sledují konkrétní situace ze své práce. Všímají si, kdy se jejich hranice dostávají pod tlak, kdy automaticky přebírají iniciativu a kdy je pro ně obtížné nechat odpovědnost na klientovi.

Současně zkoušejí své hranice pojmenovat dříve a srozumitelněj

2. blok – Aktivní naslouchání a efektivní komunikace
Druhý blok navazuje otázkou, která je v praxi zásadní: jak říct „tohle už není moje role“ a přitom vztah s klientem nezavřít.

Účastníci rozvíjejí schopnost naslouchat, ověřovat porozumění a formulovat vlastní sdělení. Zároveň trénují, jak komunikovat hranici tak, aby klient zůstal respektovaný a současně bylo jasné, kde končí odpovědnost pracovníka.

Program pomáhá pracovníkům:

  • lépe rozlišovat mezi podporou a přebíráním odpovědnosti,
  • včas rozpoznat situace, ve kterých překračují vlastní profesní hranice,
  • jasněji pojmenovat svoji roli a možnosti,
  • nastavovat hranice bez zbytečných výčitek nebo pocitu, že klienta odmítají,
  • podporovat klienta způsobem, který posiluje jeho vlastní kompetence a odpovědnost.

Dobrá pomoc neznamená udělat za člověka co nejvíc. Znamená podpořit ho tak, aby mohl co nejvíc zvládnout sám.